Zlaté návrší, Krkonoše — u pomníku Hanče a Vrbaty. Mokří, ale spokojení.
I srdce je potřeba
mít v pořádku
Vyjížďka na kole na Zlaté návrší v Krkonoších. V sedle vedle mě lidé, kteří srdce léčí profesně. Pršelo — a stejně, možná právě proto, jsme si to užili.
Před čtrnácti dny jsem vyrazil na kole nahoru na Zlaté návrší v Krkonoších. Nebyl to závod, ale vyjížďka s dost neobyčejným pelotonem.
Jeli s námi kapacity, které normálně potkáte spíš na operačním sále než na trati. Prof. Jan Pirk (legenda české kardiochirurgie a dlouholetý přednosta Kardiocentra IKEM), dr. Ivo Varvařovský — pro nás Ivoš — (přední český intervenční kardiolog z Pardubic) a další špičkoví kardiochirurgové.
Když si celý den na kole povídáte o srdci s lidmi, kteří ho denně opravují, dostane to slovo úplně nový rozměr. Byla to totiž jízda o srdci. Doslova. S doktory, kteří srdce léčí — a evidentně dobře vědí, proč ho mají sami v takové kondici.
A ten nejlepší důkaz jel přímo mezi námi: prof. Pirkovi je 78 let a do krkonošských kopců šlape tak, že drží tempo s jezdci o dvě generace mladšími. Lepší reklamu na to, o čem jsme celý den mluvili, si nedovedu představit.
Pršelo skoro celou cestu nahoru. Přesto — nebo možná právě proto — jsme si to náramně užili. Nahoře na Zlatém návrší, u pomníku Hanče a Vrbaty, jsme se v dešti sešli na společné fotce. Promáčení až na kost, ale s úsměvem.
„Jízda o srdci. S lidmi, kteří srdce léčí."
Jako zubař vím, že tělo je jeden celek. Nedá se pečovat jen o jednu jeho část a zbytek nechat být. A tenhle deštivý den v Krkonoších mi to připomněl líp než jakákoli přednáška: i srdce je potřeba mít v pořádku. A nejlíp se o něj staráte tím, že ho pořádně používáte.